Od prvního hvizdu bylo utkání plné osobních soubojů a střetů o každý balónek. Oba týmy chtěly dobře vstoupit do utkání a nedarovaly si tak navzájem ani centimetr. I díky tomu jsme brankových příležitostí zkraje zápasu viděli poměrně pomálu a většina střel na obou stranách končila na nohou obránců.

Naše vysoká aktivita však nesla své ovoce a po přihrávce Ouředníčka nás poprvé v utkání poslal do vedení z předbrankového prostoru Bouma. Děčín bohužel dokázal bleskurychle zareagovat a netravalo to ani dvě minuty a bylo opět srovnáno.

Další slovo jsme si však opět vzali my, kdy jsme nepolevovali a s přibývajícícm časem první dvacetiminutovky si vytvářeli další šance. Dvě z nich jsme ještě před první sirénou dokázali proměnit a naopak na druhé straně hřiště se nám dařilo držet hladové útočníky soupeře na uzdě.

Druhá třetina bylo o něco klidnější. Ubylo střel a většina akcí obou týmů končila ve středu hřiště precizní obranou obou týmů. I díky tomu jsem v ní branku neviděli a do třetí části jsme tak šli stále za stavu 3:1.

A jak by se dala druhá část popsat jako "ticho před bouří", bouře také dorazila. Tvrdé souboje, skvělé individuální akce, zablokované střely, dechberoucí zákroky gólmanů, vyloučení i nájezd. To vše jsme mohli během poslední třetiny vidět. Jediné čeho v ní bylo málo bylo branek. Nám se sice nejdřívě podařilo hned z kraje třetiny využít přesilovou hru a odkočit soupeři na rozdíl tří branek, od té chvíle už to byl ale hlavně Děčín, kdo se více a více tlačil do útoku a vytvářel tlak. Ten jsme však dokázali ustát a díky obětavým blokům a skvěle chytajícímu Malému jsme ve zbytku utkání obdrželi pouze jednu branku a udrželi naše vedení.

Z tohoto veletěžkého zápasu si tak odnášíme tři body a přiblížili jsme se vlkům z Kralup, kteří se nacházejí na druhém místě a na které ztrácíme už pouhé dva body.